Proč jsem se rozhodla zaměřit na ženy?

Když jsem se rozhodovala, komu se chci věnovat v regresní terapii, nebyla to pro mě nic složitého. Když totiž vezmu v potaz, co znamená být ženou v dnešním světě – kde musíte zvládnout práci, rodinu, vztahy, a ještě vypadat jako ze žurnálu– začalo mi to být jasné. Kdo jiný potřebuje prostor k tomu, aby se zastavil, nadechl a našel sebe sama? Ženy! A já tu chci být proto, abych jim k tomu pomohla.

Jsem totiž přesvědčená, že ženy jsou doslova hrdinky každodenního života. Ale každá hrdinka si zaslouží chvíli, kdy si může konečně odpočinout a odložit všechna ta očekávání, co na ni všichni kladou. V regresní terapii jde přesně o tohle – sundat masky, odhalit, co nás uvnitř brzdí, a začít zase žít svobodně. A že ty masky nejsou vždy naše? No jasně, protože tolik vzorců chování a přesvědčení jsme prostě převzaly – od našich matek, babiček, možná i prababiček, a pořád v tom jedeme dál.

Ženy řeší specifické záležitosti, ať už jde o vztahy, kariéru nebo vlastní sebehodnotu. A mně připadá neskutečně fascinující sledovat, jak se všechny ty složité vrstvy začínají pomalu rozmotávat. Ať už řešíme přitahování nesprávných partnerů (ano, známe to každá) nebo třeba pocit, že musíme být neustále perfektní, regresní terapie nabízí prostor, kde si konečně můžeme vydechnout a být jen samy sebou.

Proč tedy ženy? Protože si zaslouží být šťastné, svobodné a hlavně samy sebou. A regresní terapie je jedním z těch nástrojů, který nám k tomu může pomoct. Já jsem si to vybrala proto, že věřím v ženskou sílu a v to, že každá z nás může žít život, který nám opravdu dává smysl.

Tak co, jste připravené sundat masku?